Vláda
Irsko je parlamentní demokracií. Irské zákony vycházejí ze zvykového práva a z legislativy ustanovené parlamentem v souladu s ústavou. Směrnice Evropského společenství mají v Irsku právní moc.
Irská ústava stanovuje formu vlády a definuje práva a povinnosti prezidenta, obou komor parlamentu a vlády. Ústava také definuje strukturu a pravomoci soudů a vytyčuje základní občanská práva.
Parlament se skládá ze dvou komor, z nichž jedna se nazývá Dolní sněmovna (Dáil)a druhá Senát. Dolní sněmovna má v současné době 166 členů. Členové jsou voleni podle principu poměrného zastoupení na základě všeobecného hlasovacího práva. Volby se konají nejméně jednou za pět let.
V průběhu posledních dvaceti let se podobně jako v jiných evropských zemích stala normou koaliční vláda. Koalice se skládaly z jedné ze dvou největších stran, strany Fianna Fáil nebo Fine Gael, v kombinaci s Labour party, Progressive Democrats, nebo Democratic Left. Všeobecné volby, které se konaly v červnu 1997, vedly k vytvoření společné vlády strany Fianna Fáil a Progressive Democrats.
Výkonná moc je v rukou vlády nebo je vykonávána na základě jejího pověření a vláda se zodpovídá Dáilu.
Senát má 60 členů, z nichž jedenáct je jmenováno předsedou vlády a ostatní jsou zvoleni z celé řady profesí absolventy univerzit. Senát může navrhovat nebo pozměňovat legislativu, ovšem Dáil má právo veškeré návrhy zákonů nebo novely zamítnout.
Saorstát Éireann - Svobodný irský stát
Generální guvernéři
- 1922–37 Timothy Michael Healy
- 1927–32 James MacNeill
- 1932–37 Donald Buckley
Poblacht na Éireann - Irská republika
Uarachtáin (prezidenti)
- 1938-45 Douglas Hyde
- 1945-59 Seán T. O'Kelly
- 1959-73 Éamon de Valéra
- 1973-74 Erskine H. Childers
- 1974-76 Cearbhall Ó Dálaigh
- 1976-90 Patrick Hillery
- 1990-97 Mary Robinsonová
- 1997-dnes Mary McAleeseová
Místní správa
Systém místní správy je realizován prostřednictvím 114 místních úřadů. Místní úřady zajišťují základní infrastrukturu, sociální a obecní služby a představují část demokratického sytému, která stojí nejblíže občanovi. Služby poskytované úřady místní správy sehrávají důležitou roli v ekonomickém a společenském životě státu a roční rozpočtové výdaje na ně vynaložené dosahují 3 mld. EUR neboli 5% HDP.
Mezi poskytované služby patří obecní byty, zajišťování dodávek vody a čištění odpadních vod, ochrana životního prostředí, územní plánování, plánování silniční sítě, protipožární ochrana, rekreační a společenské vybavení. Úřady místní správy jsou částečně financovány vládou a částečně z místních zdrojů, mezi něž patří výnosy z daní z motorových vozidel, poplatky z nemovitostí a místní poplatky např. za odvoz odpadu, nájemné, atd.
Existuje osm oblastních úřadů, jejichž členy jmenují úřady místní správy a jejichž úkolem je podporovat koordinaci veřejných služeb a monitorovat a poskytovat poradenství týkající se programů financovaných ze strukturálních a kohezních fondů EU.
Soudnictví
Irská ústava stanovuje, že spravedlnost bude sjednávána veřejně prostřednictvím soudů zřízených na základě zákona. Přestupky, které je možno řešit ve zkráceném soudním řízení a méně závažné občanskoprávní případy řeší okresní soud, kterému předsedá okresní soudce. Závažnější případy řeší obvodní soud, kterému předsedá soudce, který v případě trestních činů zasedá spolu s porotou ze dvanácti občanů. Nejzávažnější případy jsou předkládány vrchnímu soudu, kterému předsedá soudce. Při projednávání trestních činů zasedá soudce spolu s porotou a soud se nazývá ústřední trestní soud. Nejvyšším odvolacím soudem je nejvyšší soud, který je také konečným rozhodcem v otázkách týkajících se výkladu ústavy.
Policie a ozbrojené síly
V národní policii slouží téměř 11 000 mužů a žen. Komisaře jmenuje vláda. Komisař se zodpovídá ministru spravedlnosti, rovnosti a právní reformy, který je zase za policii odpovědný Dolní sněmovně. Základní řízení a kontrola policie je v rukou komisaře, ten je však povinen řídit se nařízeními ministra spravedlnosti, rovnosti a právní reformy.
Policejní složky jsou s výjimkou některých speciálních jednotek neozbrojené.
Stálé ozbrojené síly, do nichž patří stálá armáda, námořnictvo a letectvo, čítají přibližně 11 800 mužů. Vojenská služba je dobrovolná. Existují také záložní síly o velikosti přibližně 15 500 mužů. v současné době probíhá program zásadní restrukturalizace a reorganizace, který v armádě zavede strukturu tří brigád. Irské ozbrojené síly mají rozsáhlé zkušenosti z mírových operací, kterých se pod záštitou OSN zúčastňují od roku 1958.
Práva a povinnosti prezidenta - Výňatek z ústavy Irské republiky: Článek 12
(1) Zřizuje se funkce prezidenta Irska (Uachtarán nah Éireann), dále označovaného jako prezident, který stojí nad všemi ostatními osobami ve státě a který zastává a vykonává funkce a pravomoci, které jsou mu svěřeny touto Ústavou a zákonem.
(3) 1. Prezident vykonává svůj úřad po sedm let ode dne, kdy nastoupil do funkce, pokud před koncem tohoto období nezemře, neodstoupí, není odvolán nebo se nestane trvale neschopným výkonu funkce. Taková neschopnost musí být prokázána k plné spokojenosti Nejvyššího soudu, skládajícího se ne z méně než pěti soudců.
2. Kdo zastává nebo zastával úřad prezidenta, do něj může být jednou, ale pouze jednou, opět zvolen.
3. Volby do funkce prezidenta se nekonají dříve ani později než šedesátý den po skončení funkčního období každého prezidenta, avšak v případě odvolání prezidenta z funkce nebo jeho smrti, odstoupení nebo trvalé neschopnosti výkonu funkce prokázané způsobem výše uvedeným (nezávisle na tom, je-li prokázána před nebo po datu nástupu do funkce), konají se volby do funkce prezidenta do šedesáti dnů po takové události.
(4) 1. Do funkce prezidenta může být zvolen každý občan, který dosáhl třiceti pěti let věku.
(8) Prezident se ujímá funkce v přítomnosti členů obou komor Oireachtas, soudců Nejvyššího soudu a Vrchního soudu a dalších veřejných činitelů proslovením a podpisem tohoto prohlášení: "V přítomnosti Boha všemohoucího slavnostně a upřímně slibuji a prohlašuji, že budu zachovávat Ústavu Irska a dodržovat jeho zákony, že budu věrně a svědomitě plnit své povinnosti v souladu s Ústavou a ostatními zákony a že věnuji své schopnosti službě a blahu lidu Irska. Bůh mne veď a opatruj."
(9) Prezident může během svého funkčního období opustit stát jen se souhlasem vlády.
(11) 1. Prezident má oficiální sídlo ve městě Dublinu nebo v jeho blízkosti.
2. Prezident dostává takový plat a odměny, jaké stanoví zákon.
3. Plat a odměny prezidenta nemohou být po dobu jeho funkčního období sníženy.
Státní symboly
Státní vlajka Irska
Státní vlajku Irska tvoří tři svislé pruhy v barvě zelená, bílá, oranžová. Tato vlajka nahradila starší vlajku a, ač stále ještě jako neoficiální, byla poprvé odhalena 7. 3. 1848 nacionálně militantním vůdcem Thomasem Francisem Meagherem.
Symbolika barev
zelená: Zelený pruh na irské vlajce je tradičním symbolem katolických nacionalistů a může souviset se zelenou krajinou Irska, ale mnohem důležitějším faktem je, že zelená je barvou revoluce. Původně se zelená barva objevila na neoficiální irské vlajce už roku 1798 jako symbol nacionalizmu. Na vlajce byla znázorněna zlatá harfa na zeleném podkladě.
„…zelená vlajka Irska bude slavnostně vyvěšena na Liberty Hall jako symbol naší důvěry ve svobodu, a jako znamení celému světu, že se pracující třída Dublinu postavila za věc irskou, a věc irská je věcí samostatného a jasně definovaného národa“ James Conolly (Worker's Republic, April 8, 1916)
bílá: Bílý pruh značí usmíření a bratrství mezi irskými katolíky a protestanty.
„Bílá uprostřed znamená trvající důvěru mezi "oranžovou" a "zelenou" a já věřím, že pod jeho záštitou by se mohly ruce irských protestantů a irských katolíků stisknout v podobě štědrého a hrdinského bratrství.)“ James Conolly (Worker's Republic, April 8, 1916)
Oranžová barva je spojována se severoirskými protestanty kvůli Williamovi Oranžskému, který porazil Krále Jiřího II ve slavné bitvě u Boyne(blízko Dublinu). Po jeho vítězství následovalo mohutné zalidňování severu ostrova převážně Anglikány a skotskými Presbitariány. Proto jsou severoirští protestanti někdy nazýváni "Orangement". (oslavy této bitvy probíhají v Severním Irsku vždy 12. července).
Státní pečeť
Státní pečetí i znakem objevujícím se na mnoha místech včetně mincí je harfa. Je to jeden z nejstarších irských hudebních nástrojů opentlený řadou legend.
Státní znak
Oficiálním symbolem Irska a později i erbem je od dávných časů harfa. Prvně se s tímto znakem v erbovní podobě se lze setkat ve sbírce erbů zvané Wijnbergen roll of arms, která spatřila světla světa okolo roku 1270. Harfa se také nachází na praporech Irských brigád, které se formovaly v armádách evropských států v 17. a 18. století. Heraldická harfa je používána vládou Irska, její agendou a jejími representanty doma i v zahraničí. Je vyryta na pečeti úřadu presidenta Irska a do přijetí společné měny tvořila reversní stranu mincí. Zároveň také zdobí prezidentskou vlajku, na které je zlatá harfa se stříbrnými strunami na azurovém poli. Modelem k této harfě je nástroj ze 14. století, který je uložen v Museum of Trinity College Dublin, známý jako Brian Boru harp.
Státní hymna
Státní hymnou Irska je píseň, jejíž název je Amhrán na bhFiann (The Soldier´s song, Píseň bojovníka).