Kildare
Kildare je mírně se svažující trojúhelníkové náměstí, kterému vévodí masivní protestantský kostel Cathedral of St. Brigid. Svatá Brigida zde v roce 490 založila náboženskou komunitu, ale současný kostel pochází ze 13.stol. Severní loď a kněžiště vyhořelo během války v roce 1641 a viktoriánská rekonstrukce roku 1875 jen napodobuje středověký sloh. Válcová věž pochází pravděpodobně z 12.stol. a má zdobný románský vchod 4m nad zemí. Cimbuří z 19.stol. skrývá původně kuželovitou střechu, ze které je krásný výhled – žírné lány směrem na jih, vrchoviště Bog of Allen směrem na sever a závodiště v Curraghu na východ.
Curragh
Curragh je středem irského dostihového světa nejen kvůli samotné dostihové dráze, ale na neoplocené pláni o rozloze 2000 hektarů se nachází většina irských cvičišť a stájí. Do chovu a výcviku koní se v Irsku investují obrovské finanční prostředky. Z bezpečnostních důvodů není žádná z chovných koňských stájí v provozu přístupná veřejnosti.Nejlepším místem, kde je možné prohlédnout si chov a výcvik vzácných koňů, je hřebčinec National Stud v Tully, kousek od Kildare. Hřebčinec se nachází v úpravných bílých budovách uprostřed zelených, dokonale pěstěných trávníků. Zažil ho v roce 1900 plukovník William Hall Walker, který věřil, že na základě horoskopů lze určit formu koně. Hřebčinec byl nesmírně úspěšný a Walker ho v roce 1915 odkázal britské koruně, za což mu byl udělen titul lord Wavertree. V roce 1943 přešel do vlastnictví irského státu a stal se z něho národní hřebčinec. Víra pulkovníka Halla Walkera v astrologii a působení hvězd se odráží i v tom, že kóje mají střešní okno,a by na hřebce mohl svou silou působit měsíc i hvězdy. Na každých dveřích je mosazná plaketa, z níž se lze dočíst jméno hřebce a podrobnosti o jeho závodní kariéře.
Více infomací najdete na oficiálních stránkách (anglicky) nebo na těchto stránkách.
Na pozemku hřebčince se nachází také dvě výjimečné zahrady: Japanese Garden a St. Fiachra´s Garden. Japonská zahrada se rozprostírá na odvodněné bažině a v letech 1906-1910 ji vybudoval plukovník Walker a dva japonští zahradní architekti. V rámci edvardiánského nadšení pro všechno japonské se její tvůrci rozhodli ztvárnit "život muže". Návštěvník je zde proveden očíslovanou alegirckou poutí od narození až do smrti přes tunel nevědomosti (tunnel of ignorance č.3), Křižovatku cest č.6, na níž se muž musí rozhdonout mezi životem záletného starého mládence nebo manželstvím. Pokud si zvolíte manželství, ocitnete se na Ostrově štěstí a zázraků č.7 a setkáte se se svou ženou na Zásnubním mostě č.8. Atd. Nakonec projdete Branou věčnosti č.20.
St. Fiachra´s Garden - svatý Fiachra byl irský mnich urozeného původu z 6.století, který procestoval Irsko a Skotsko, až nakonec založil poustevnu ve Francii. Fiachra nabádal své stoupence, aby se věnovali fyzické práci, starali se o zahrady a pomáhali chudým, a po smrti se stal patronem zahradníků Francie. Tato zahrad je moderní počin a snaží se uchovat přírodní přírodní prostředí, jež inspirovalo duchovní život klášterů 6. a 7.stol. sérií motivů z tohoto hitsorického období. Výsledkem je krajina stojatých jezírek a proudích vod, velkolepých vápencových útvarů a pečlivě vymodelovaných travnatých břehů. Uprostřed stojí replika kamenných klášterních cel.
Tullamore Dew
Tullamore Dew Heritage Centre je jediná svého druhu v Irsku. Sídlí v jedné z původních staveb lihovaru na Bury Quay. Před více než 150 lety, většina z bohatství přišla do města z lihovaru nebo Grand Canalu, který leží hned vedle něj. Kanál, který spojuje Tullamore s Dublinem, byl životně důležitý, neboť lihovar jej používal k distribuci whisky do města na své trhy. Budovy na nábřeží byly pečlivě zrestaurovány, byly zachovány původní prvky a atmosféra prosperujícího lihovaru. Dnes je zde rozsáhlé muzeum a obchod se suvenýry, bar a bistro.
Klášter Clonmacnoise
Klášter Clonmacnoise je nejvýznamnější staro-křesťanský klášterní areál v Irsku. Klášter byl založen Ciaranem z Clonmacnoise v letech 545 až 549 našeho letopočtu. Zakladatel kláštera byl údajně pochován v budově, kterou nyní známe jako chrám Ciaran. Veškeré původní stavby byly ze dřeva. Vikingové je vypálili, proto byl v průběhu 10.století klášter obnoven a byly vybudovány stavby kamenné. Klášter Clonmacnoise byl díky své poloze u řeky vyhledáván i učenci. Hojně se zde dařilo živočišným i rostliným druhům. Díky své výhodné poloze a návštěvám významných osobností i z dalekého okolí kláštera se toto místo stalo centrem náboženství, řemesel a obchodu a to v časech, kdy Evropa zažívala dobu temna.
Klášter Clonmacnoise dnes představuje pozůstatky klášterních budov s nejvyšším keltským křížem. Významné je královské pohřebiště, kde bylo pohřbeno i mnoho vysokých králů královského majestátu Tara a historické provincie Connacht. Přesto že byl Klášter Clonmacnoise v minulosti mnohokrát napaden a vyloupen Kelty i Vikingy, zůstala řada kostelíků, keltských křížů a hrobů v překvapivě dobrém stavu. Toto místo navštívil v roce 1979 i papež Jan Pavel II.
Město Galway
Galway (irsky Gaillimh) je město v západoirské provincii Connacht a správní středisko stejnojmenného hrabství. Město se rozkládá na západním pobřeží Irska. V irštině je označováno jako Cathair na Gaillimhe („Město Galway“). Jedná se o čtvrté největší a nejrychleji rostoucí irské město. Počet obyvatel v roce 2006 činil 72,414.
Galway je moderním univerzitním městem s historií obchodního přístavu. Je situováno na říčce Corrib, která sem přitéká z jezera Lough Corrib. V sedmdesátých letech zde probíhaly v úzkých uličkách dříve opevněného městečka rozsáhlé rekonstrukce. Velikost městečka nám umožňuje je celé poklidnou procházkou obejít. Významným centrem je náměstí Eyre Square a příjemný park lemovaný budovami převážně z 19. století.
Jakou má Galway atmosféru? Úplně jinou oproti Dublinu, který už působí víc jako každá jiná západoevropská metropole: pořád ty stejné butiky na nejznámější ulici (zde Grafton Street), záplavy turistů, že člověk ani na pořádného Ira nenarazí. V Galway se naopak tolik nespěchá. Centrum je plné malých uliček a obchůdků s ručně malovanými fasádami, na kterých se evidentně vyřádili mladí umělci. V noci jsou hospody plné studentů a ti, kteří se nevešli, klidně popíjejí na ulicích.
Národní park Connemara
S dominantou dvou horských hřebenů je Connemara mimořádně nádherná. Hřebeny Twelve Bens a Maam Turks se vypínají nad rozlehlou otevřenou oblastí s močálovitou krajinou, zatímco na jihozápad se země rozpadá na neposčetné množství malých ostrůvků vybíhajících do moře a spojených cestami po vyvýšených hrázích. Tento kus Irska je navštěvován spíše pro přírodní krásu, než pro své dějiny. Je zde málo památek na středověké vládce Connemary, ať už církevních nebo světských, kromě několika hradů. Jedinou výjimkou jsou zbytky klášterů, jimiž jsou posázeny malé ostrovy u západního pobřeží. Tento jeden ze šesti irských národních parků byl otevřen pro veřejnost roku 1980 a rozkládá se na cca 2 tisících hektarech - bažiny, louky, pastviny, vřesoviště, rašeliniště a lesy. Středem parku protéká řeka Polladirk.
Město Clifden
Clifden (Clochán=kamenné schodiště), hlavní město Connemary, malé městečko s pouhými dvěma důležitými ulicemi. Jeho největším kladem je jeho poloha vysoko nad balvany posetým ústím řeky Owenglin. Vrcholky Twelve Bens tvoří malebné panorama. Třetí čtvrtek v srpnu se zde koná Connemara Pony Show – na tomto trhu se prodávají a hodnotí connemarští poníci, houževnatá a silná zvířata, která se výborně hodí pro život v bažinách a na horách, a přitom jsou známá svou poslušnou povahou.
Kylemore Abbey
Opatství obehnané hradbami s cimbuřím se nádherně odráží v jezeru s rákosím a stalo se oblíbeným místem pohlednic. Je domovem irských benediktinských řeholnic a jeho součástí je dívčí škola s penzionátem, nicméně knihovna a vstupní hala jsou volně přístupné. Procházka lesem vede k neogotickému kostelu z roku 1868, zmenšené kopii norwichské katedrály.
Bunratty
Historická vesnice Bunratty leží na silnici N18 mezi městy Limerick a Ennis. Je vzdálená pouze 13 km od Limericku a 8 km od mezinárodního letiště Shannon. Bunratty není pouze výborně strategicky umístěnou turistickou atrakcí, ale je to i místo, které nabízí to nejlepší z irské pohostinnosti. Dělá to už více než 400 let, soudě podle zprávy papežského vyslance, který zmiňuje milé uvítání a štědré přijetí, jehož se mu zde dostalo. Vesnice nabízí výborné obchody – včetně avockých tkaných látek a vlněného zboží, dobré restaurace, pár hotelů a mnoho hospůdek – například známý bar Nelly’s.
Hrad Bunratty je pýchou hrabství Clare a jedním z nejlepších hradů postavených rodem McNamara v 15. století. Je krásně zrestaurovaný a zařízený původním nábytkem. Ovládá kotviště a brod na řece Shannon. Již Vikingové z Limericku si uvědomovali strategickou polohu tohoto místa, a proto zde vybudovali první opevnění – dodnes je zde vidět vodní příkop. První hrad postavili na tomto místě Normani, ovšem posléze pevnost ztratili. Hrad, který stojí dodnes, dali vybudovat kolem roku 1460 Macnamarasové a jedná se o vskutku výjimečně působivé dílo: krásná obdélníková citadela byla skvěle zrekonstruovaná a dnes se v ní nachází sbírka nábytku, tapisérií, obrazů a ozdobných plastik u celé Evropy, které vznikly v období od 14.do 17.stol. Uvnitř hradu se konají středověké hostiny, zatímco tradiční večery s irskou hudbou se odehrávají ve velké stodole ve skanzenu. Přímo u hradu se nachází skanzen Bunratty Folk Park ukazující život Irska v 19. století. Najdete zde různé druhy budov, od velkopanského sídla až k venkovskému obydlí, a poznáte tehdejší život, od činností na farmě až k dlážděným vesnickým ulicím.
Město s hradem Cahir
Cahir – město leží na křižovatce silnic mezi Clonmelem, Corkem, Cashellem a Tippperary. Jeho hrad, jeden z největších v Irsku, se tyčí na skalnatém ostrůvku na řece Suir hned vedle silnice do Corku. Jde o zachovalou anglonormanskou pevnost (už samotné jméno města znamená pevnost) ze 13.stol. Jeho panenský vzhled je trochu klamný, protože byl v následujících stoletích značně přestavován, především pak v 18. a 19.stol. První pevnost si zde vybudoval irský náčelník Conor O´Brien, ale teprve rod anglonormanských hrabat z Ormondu z ní vybudoval jeden z nejsilnějších hradů v zemi. V roce 1599 ho mohutně ostřeloval hrabě z Essenu, nepodařilo se ho dobýt ani Cromwellovým či Vilémovým vojskům, ale pak se z něho postupně stávala troska až do poloviny 19.stol., kdy ho spolu s dalšími městskými budovami nechal zrekonstruovat hrabě z Glengallu. Ve spartánsky zařízeném a vybíleném interiéru zaujme působivý hlavní sál se dvěma původními zdmi a okny z 15.stol.
Vstup do hradu je podél ochranného valu a přivede vás do uzavřeného prostranství středního nádvoří, jemuž dominuje mohutná tříposchoďová hradní tvrz ze 13.stol. V ní najdete padací mříž, místnosti s klenutými stropy a vězení s padacími dveřmi. Odtud se dostanete branou na mnohem rozlehlejší vnější nádvoří a v jeho zadní části se nachází domek, který zde nechal postavit hrabě z glengallu. Promítá se v něm 20 min. film, který se nadšeně rozplývá nad starobylostí jižní části Tipperary.
Na vnitřním nádvoří shlížejí dvě rohově věže směrem ke Corku. Větší z nich pravděpodobně sloužila jako poslední útočiště pro případ, kdyby tvrz padla, a je směsicí řady architektonických období: rovné kamenné schodiště pocházejí ze 13.stol., v hlavní místnosti v přízemí je kamenná klenba z 15.-16.stol. a zrenovovaná část ve velké síni, jejíž schodovité cimbuří odráží sloh 16.stol. Hradby a menší, čtvercová věž na druhé straně nádvoří pocházejí z 19.stol., ale jsou postaveny na původních středověkých základech. Vlevo od této věže vedou schody na dno hradní studně, která hradu zajišťovala vodu v době obléhání. V roce 1961 zemřel poslední lord Cahir a hrad se stal majetkem státu.
Příjemnou cestou podél řeky asi 2 km od hradu se nachází Swiss Cottage. Byla postavena v roce 1810 pravděpodobně podle návrhu Johna Nashe a poskytovala hrabatům z Glengallu romantický přístřešek ve stylu – tehdy velice módní – venkovské jednoduchosti, který používali při honech. Kouzelné stavení s doškovou střechou a zdobené dřevem.
Dublin, hlavní město
Dublin je hlavním a největším městem Irské republiky. Jeho rozloha je 114,99 km2 a žije tu 495 781 obyvatel. Leží při východním pobřeží Irska v místě, kde ústí řeka Liffey do Irského moře. V minulých letech se stal populárním místem pro trávení příjemného pobytu. Nabízí mnoho turistických atrakcí – kostely, historické budovy, muzea, knihovny, galerie, parky a zahrady. Mezi nejzajímavější místa patří Bank of Ireland z roku 1739, kostel Christ Church Cathedral v nejstarší části města, radnice v korintském stylu, hrad z roku 1208, národní galerie s 2 000 exponáty a mnoho dalších zajímavostí. Náročný den můžete zakončit v mnoha barech nebo pubs.
Zajímavosti
- Katedrála Christ Church (Katedrála Kristova kostela) nejstarší dublinská budova původně z 11. století. Dnešní novogotické podoba pochází z roku 1871. Chrám se pyšní prvky románské, anglické a novogotické architektury.
- Castle – dublinský hrad s přepychovým vnitřním vybavením byl zbudován na příkaz krále Jana Bezzemka v letech 1204–1230.
- Národní muzeum je zajímavé nejen svými sloupy a arkádami.
- Katedrála sv.Patrika – největší kostel v Irsku, protestantská katedrála z roku 1171, na níž působil téměř 30 let jako děkan autor Gulliverových cest Jonathan Swift.
- Writers Museum (Muzeum spisovatelů) – k vidění jsou zde nejen knihy, ale i osobní upomínkové předměty básníků.
- Customs House (Celnice) – podle návrhu Jamese Gandona dostavěná roku 1791, je reprezentativním příkladem klasicistního paláce ve stylu řecké antiky.
- Ha'Penny Bridge (Půlpencový most) – nazvaný podle mýtného, které se na něm vybíralo až do počátku 20. století.
- The Spire of Dublin (Dublinský stožár) - 120 metrů vysoký stožár z nerez oceli na O'Connell Street je jednou z nejnovějších pozoruhodností města.
- TEMPLE BAR – Je čtvrť, ve které se nikdy nebudete cítit sami díky věhlasnému baru Temple. Bar nabízí ochutnávku 450 druhů whisky, sendviče. Více na oficiálních stránkách (anglicky).